To není jen motivační název našeho školního vzdělávacího programu. Připravujeme děti pro normální život. Připravujeme děti na cestu, ne cestu pro děti.

V normálním životě lidé
• plní včas a řádně zadané úkoly (nejen domácí)
• nesou zodpovědnost za svoje činy a rozhodnutí
• dokáží se vyrovnat s běžnými životními situacemi
• dodržují termíny
• drží dané slovo
• respektují řád a pravidla

Proto vedeme děti k samostatnosti. Co zvládnou, to dělají sami. Teprve s tím, co nezvládnou jim pomůžeme, ale děti zvládnou více než si myslíme. Necháváme děti si emoce odžít.

Děti se pohybují v klidném a bezpečném prostředí, ale nevytváříme v dětech pocit falešného bezpečí. Chráníme děti v rozumné míře, děti si sami nastavují hranice toho, co dokážou a co už ne.

Děti mají nastavené mantinely, neuznáváme bezbřehou volnost, svobodu a demokracii.
Každý musí respektovat pravidla – vesmíru, státu, školy. Přitom pravidla, mantinely nebo řád nevnímáme jako omezení, klec, vězení, ale jako bezpečí a jistotu.

Necháváme děti objevovat, nevnucujeme jim pouze vlastní názor. Budujeme uvědomění vlastního potenciálu, schopnost každého dítěte realizovat své vlastní možnosti a schopnosti.

Vedeme děti ke zvládání běžného stresu, aby se dokázaly vyrovnat s běžnými životními situacemi a tlaky. Emoce ke vztahům, k životu i ke škole patří. Necháváme děti si emoce odžít. Pomáháme jim je zvládnout.

Učení je práce. Vyžaduje trpělivost, poctivost i svědomitost, může nás bavit i naplňovat, ale také nudit, občas se nám do ní nechce, může být i obtížná a vyčerpávající. Překonávání překážek posiluje.

Děláme svoje řemeslo poctivě a nejlépe jak dovedeme. Děláme samozřejmě i chyby. Máme na ně právo. Stejně jako Vy nebo Vaše děti. Nejsme dokonalí.

Škola se proměnila, už není taková, jakou si ji pamatujete Vy. V moderní škole může učení i bavit. Pochopitelně ne vždy a ne všechny. To je ale život 🙂