Někteří tvrdí, že všechno v českém školství je postavené na hlavu, že nic nefunguje a nemá logiku, kvalita upadá. Nejen kvalita žáků, ale i učitelů, školních budov, učebnic, pomůcek atd.

Nesmysl. Vždyť všechny školy od roku 2003 jsou naprosto samotně si rozhodující a hospodařící právní subjekty, které si na základě svého uvážení rozhodují úplně o všem, dokonce i o množství základního učiva. Nebo že by to bylo nějak jinak? Zkuste si přečíst poctivě následující guláš otázek z různých oblastí školství a možná vás odpověď napadne sama.

Reforma
Věděli jste, že ještě několik let po roce 1989 patřilo české školství v celosvětovém srovnání mezi nejlepší? Pak někdo vyzkoumal nebo tvrdil, že české školství je nemocné, nekvalitní a potřebuje změnu. Nikdo neví koho ta hloupost napadla, asi nějakého nepříliš úspěšného žáka, ale bohužel myšlenka udělat zásadní reformu, prošla až do vlády. České školství se během 15 let propadlo mezi kategorii těch horších. V oblasti ICT platí jedna zásada: ,,Neopravuj věci, které fungují". Jediné slušnější slovo, které mě napadá jako výstižný název této reformy je ,,Naprostá a úplná cochcárna".

Je možné si nechat vylepšit auto, opravit dům, zvětšit prsa a nezaplatit ani korunu? V českém školství probíhají celkem běžně reformy bez jediné koruny navíc. Kdyby totiž někdo vymyslel třeba i prospěšnou úpravu a řekl, kolik to bude stát peněz navíc, nikdy by žádná změna neproběhla.

Optimalizace
Představte si situaci, že v jedné ulici jsou naproti sobě dvě školy. V jedné dobře učí a v druhé dělají pro veřejnost různé aktivity, akademie, besídky, kurzy, odhalují, vystupují, pořádají, takže skoro vůbec neučí. Kterou školu asi v rámci optimalizace zruší?

Hodnocení kvality (evaluace)
Víte, že směr školy často určují a kvalitu hodnotí lidé, kteří prošli školou jen jako žáci, často neúspěšní? Školství a fotbalu v téhle zemi totiž rozumí každý. Je depresivní sledovat, jak o školství a o mnoha věcech v naší společnosti odborně hovoří, hodnotí, navrhují změny, transformace a opatření, lidé kteří věcem vůbec nerozumí a dokonce se s realitou nikdy nesetkali. Bohužel sedí i na ministrestvech, fakultách, ve vládě, píší do novin. Například o romech a demokracii mluví nejvíce ti, kteří nikdy poblíž nějaké romské rodiny nebydleli, neučili, nezaměstnávali.

A dále: Může snad pacient určovat lékaři, jak přesně ho má léčit? Ptá se lékař pacienta, co si myslí o kvalitě provedené operace? Nebo získá člověk, který prošel nemocnicí jako pacient kompetence nemocnici řídit a radit lékařům, jak mají pracovat? Myslíte, že se dá léčit pouhým měřením teploty? V českém školství je to zcela běžný jev.

Řízení
Věděli jste, že největší vliv na řízení školy, kvalitu a koncepci vzdělávání, odměňování a případně personální obsazení školy na regionální úrovni má například traktorista nebo lesní dělník? Měli jste pocit, že dnes řídí a má největší vliv na kvalitu naší vzdělávací soustavy vláda nebo ministerstvo školství? Vůbec ne! Garantovat kvalitu vzdělávání by sice měl stát. Mám-li ale za něco zodpovědnost, musím mít také nástroje na ovlivnění stavu věcí.

Silným nástrojem by mohlo být financování škol. Školy jsou ale dnes vlastně právně samostatné subjekty-firmy, které dostávají peníze na vzdělávání na základě zaslaného čísla (tj. počtu žáků), takže logické heslo den zní: ,,Bereme všechno". 

Druhým mocným nástrojem by mohl být kvalitní vzdělávací program a náročné přijímací a závěrečné zkoušky na střední i vysoké školy. Ani jedno však nelze použít – vzdělávací program, přijímací a maturitní zkoušky si dnes vyrábějí školy podle svých potřeb a zájmů, tedy mírné, příjemné, nezatěžující.

Proto největší vliv na stav českého školství má například traktorista, lesní dělník nebo někdo jiný na pozici starosty a člena zastupitelstva obce. Vždyť, kdo platí provoz té velmi drahé budovy? Kdo zaměstnává ředitele a schvaluje mu plat? Kdo rozhoduje o existenci nebo neexistenci školy a ředitele? A nedej Bože, aby ve škole jako uklízečka pracovala ještě starostova manželka nebo ji navštěvoval neúspěšný starostům potomek. Zákonná opora zasahovat úplně do všeho tu sice není, ale znáte to.

Současný stav
Víte, že dnes může i mentálně retardovaný tuleň studovat vysokou školu? Kupodivu může. Projde českým školstvím jako nůž máslem. Takový žák totiž nastoupí do základní školy, na které může maximálně jednou propadnout na 1. stupni a maximálně jednou na 2. stupni. Vícekrát nesmí. Nastoupí na střední školu bez přijímaček. Škola se ho bude snažit ze všech sil ve vlastním zájmu (díky financování škol na počet žáků) udržet až do posledního ročníku. Maturitu sice vykoná opakovaně, ale pak nastupuje opět bez přijímacích zkoušek na vysokou školu. A pak, že to nejde! V podstatě okamžikem početí je přijat na střední i vysokou školu.

Trendy
Myslíte si, že může někdo vydat nařízení, aby například 80 % obyvatel nějaké obce vystudovalo střední a vysokou školu? Normálně asi nemůže, ale požadavek vlády a doby je, aby maturitu měl každý a vysokou školu téměř každý bez ohledu na schopnosti, nadání a IQ. Jde nám přece o papír.
Dalším zajímavým trendem dneška je také, že učit se, překonávat nějaké překážky, pracovat, nějak se namáhat nebo se omezovat je blbost. Hlavní věc v životě je bavit se a pořádně si užít. Proč ne? K čemu nám v životě budou všechny ty školní nesmysly?

Zápis do školy
Máte pocit, že zápis do školy je významným krokem ve vašem životě a v životě vašeho dítěte? Víte, k čemu vlastně slouží? Vůbec k ničemu! Je to jen první, někdy přátelské, nezávazné setkání a poklábosení rodičů, dětí a učitelů v budově školy. Jiný význam tu není. Přijde-li totiž k zápisu normální zdravé a připravené dítě je přijato. Musí být.

Přijde-li ale k zápisu absolutně nezralé, mentálně retardované nebo zcela agresivní dítě je také přijato. Musí být. Můžete sice rodiče taktně upozornit na nedostatečnou připravenost jejich miláčka k povinné školní docházce, ale rodič má absolutní právo rozhodovat vše. V podstatě by stačilo, aby zákonný zástupce zaslal e-mailem žádost o přijetí, ředitel by potvrdil doručení a zaslal zpět potvrzení o přijetí. Ušetřilo by se mnoho času, papíru a zbytečných „šaškáren“, které školy kolem zápisu vymýšlejí na úkor řádné výuky.

Provoz školy
Víte, co nejčastěji zajímá rodiče při nástupu jejich potomka do školy? Jaká je provozní doba školní družiny a počet zájmových útvarů. Nikdo se nikdy neptá, jak kvalitně dokáže škola učit. Dalším zajímavým úkazem je skutečnost, že některé děti tráví ve škole přes 10 hodin, asi 8 hodin spí a zbytek dne možná tráví s rodiči. Přitom vliv průměrné školy na průměrného žáka je asi 15%. Divný poměr. 

Legislativa
Už jste někdy hráli fotbal a pravidla se měnila během hry, a navíc ještě tolikrát, že už ani rozhodčí nevěděl, která platí? To je dnes ve školství, ale bohužel i v jiných oborech, naprosto běžné.

Učivo
Věděli, jste, že v České republice existují instituce, které dokáží vyřešit každý problém společnosti, rodiny nebo vlády? Jmenují se školy a funguje to následovně: Jsou rodiny zadlužené? Zavedeme do škol finanční gramotnost. Brzy nás asi zavalí odpad, který nikdo netřídí? Zavedeme environmentální výchovu. Množí se pohlavní choroby nebo se rodí málo dětí? Zavedeme sexuální výchovu. Neumí děti smrkat, jíst příborem a zdravit? Zavedeme etickou výchovu. Neumí přecházet silnici. Musíme zavést do škol dopravní výchovu. Množí se úrazy, povodně, autonehody? Zavedeme zdravovědu a civilní ochranu. Teď ještě budeme děti beztrestně hladit, protože ministerstvo plánuje zavádět do škol citovou výchovu. Atd., atd., atd. Kolik času asi zbyde na český jazyk nebo matematiku?

Oblíbená učitelka, oblíbená škola
Je to zvláštní vlastnost v naší povaze posuzovat věci podle toho, jak vypadají. Názorný příklad – oblíbená učitelka si s dětmi hraje, rozdává dárky, úsměvy i jedničky. Jiná paní učitelka je hodná, na děti milá, ale rázná, přísná, nikomu nic neodpustí, každý si svoji jedničku musí zasloužit, učí tradičně, frontálně a drilem. Navíc vás naučí věci na celý život. Hádejte, ve které třídě (škole) se budou rodiče přetahovat o místo? Oblíbená, moderní a netradiční paní učitelka ale nemusí být zrovna to nejlepší pro vaše dítě. Nevěřili byste, kolik žáků dnes změní školu jen proto, že po nich hodná ale důsledná paní učitelka vyžaduje plnění povinností a domácích úkolů.

Kvalita
Znáte známou poučku, že se stoupající náročností a množstvím překážek, které musíme překonat, vzrůstá i kvalita? Jinak by měl vystudovaný Oxford, Cambridge nebo Harvard každý osel. Proč stále složitě hledáme složitá řešení na jednoduché věci? Nestačilo by například znovu obnovit náročné jednotné přijímací řízení a náročnou jednotnou státní maturitu? Proč stále snižujeme laťku, dokud ji bez rozběhu nepřeleze úplně každý? A kdo myslíte, že se nejvíc bojí a je největším kritikem zavedení nějakého posouzení kvality? Ti úspěšní? To sotva.

Výchova
Věděli jste, že výchova psa a dítěte má velmi podobná pravidla a zákonitosti? Dítě i pes potřebují řád a pevné mantinely, po zlobení musí okamžitě následovat citelný trest. V české moderní škole (i v moderní rodině) se uplatňuje trend „chválení idiota“ a odměňování i pochvala za všechno. Můžeme se pak divit, kde se berou ti krásní mladí sebevědomí lidé, kteří vůbec nic neumí a navíc nechtějí pracovat?

Právní subjektivita
Myslíte si, že vás někdo jako řadového zaměstnance může násilím přinutit, abyste se stal podnikatelem? Normální to asi není, ale české školy se od 1.1 2003 povinně přeměnily na firmy. Naráz a bez přípravy. Dovedete si asi představit tu kvalitu a všechny důsledky.

Ředitel školy
Může nějaký jedinec být v jednom dnu výborným a spolehlivým úředníkem, učitelem, správcem, lokajem, manažerem, předsedou, lídrem, zastupitelem, údržbářem, preventistou, ekonomem, zásobovačem, logopedem, knihovníkem, expertem přes počítače, plánovačem, personalistou, právníkem, účetním, organizátorem, sekretářem, členem komise, možná také otcem, manželem a přitom nezkolabovat? Může. Jmenuje se ředitel málotřídní školy, kterých je v ČR kolem 30%. V normální firmě by i na jednu funkci potřebovali jeden celý úvazek.

Učebnice
Věděli jste, že ve školách se dnes učí podle 20 let starých učebnic (na nové nejsou peníze), a že stejná učebnice vyhovovala zároveň starým učebním osnovám i novému školnímu vzdělávacímu programu? Divné, že? Ale nevadí brzy je nahradí tablety a psaní rukou zmizí v muzeu J.A. Komenského. Fikce? Ne, realita. Čtěte noviny. Zajímavým úkazem také je, že dnešní žáci učivo z těchto starých učebnic vůbec nezvládnou. Prý je moc náročné.

Nové pojmy
Autoevaluace, environmentální, inkluzivní, klíčové kompetence, ŠVP, RVP, osoby ze sociálně a kulturně znevýdněného prostředí, patologické jevy. Pokud chcete být moderní, naučte se rychle používat tyto zajímavé pojmy a mnohé další.

Inkluzivní vzdělávání

Měli jsme kdysi propracovaný a funkční systém školství. Těm co nějak nebylo naděleno, bylo nabídnuto speciální školství s přizpůsobeným programem, se speciálně vzdělanými učiteli a asistenty, velmi malým počtem žáků ve třídě, se speciálními pomůckami. Těm co pánbů nadělil, byla nabídnuta gymnázia. Teď někoho napadlo rozdělit žáky na elitu a ty ostatní. Elita by se měla vzdělávat nejlépe už od mateřské školky zvlášť, aby se náhodou nepotkala s průměrem. Ostatní průměrné a jinak postižené pěkně smícháme dohromady. Realita pak vypadá tak, že ve třídě je 30 žáků, žádný nadaný (ten je na gymplu), 10 průměrných, 15 s vyšetřením PPP a nějakým doporučením, protože každému něco najdou, a 5 s mentálním, výchovným či jiným postižením schopným nějak fungovat ve třídě pouze s plenou pod dozorem statného ošetřovatele.

Zedník a učitel – téměř stejná povolání
Zedník zapisuje svoji vykonanou práci do stavebního deníku .
Učitel svoji vykonanou práci zapisuje do třídní knihy.
Oba se samozřejmě musí sebevzdělávat, aby zůstali ve svém oboru ,,in".
Zedník dostane od architekta plán, aby věděl, jak bude dům vypadat a jak má pracovat.
Učitel si plán (ŠVP), jak má vypadat budoucí žák a jak má pracovat, namísto vlády ČR tvoří sám.
Zedníkovi materiál přiveze firma. Učitel si materiál (DUM) vytváří sám.
Přitom zedník i učitel jsou dělníci, kteří by měli jen a pouze přemýšlet a kreativně tvořit budoucí dům nebo žáka podle schváleného plánu a s materiálem, který mají připravený. Napadlo by někoho chtít po zedníkovi, aby si nakreslil plán domu a pak ještě vyrobil cihly? A kdy by asi stavěl?

Moderní informační technologie

A věděli jste, že čeští žáci (i učitelé) mají ve školách 10 let staré počítače, u kterých prosedí klidně i 10 hodin denně, ale pořádně ovládat a využívat je vlastně neumí? A že například motýla viděli jedině přes Google. Mají informace o všem, přímo se na ně valí ze všech stran, ale porozumět jim nedokážou?

Rodiče

Téměř každý žák má svého sluhu. Ten ho přiveze z 200 m bezpečně vzdáleného domova do školy, oběhne vůz otevře dveře, vezme tašku a nese mu ji do školy. V šatně žáka převleče, přezuje, donese mu tašku do třídy a připraví mu pomůcky a učebnice na lavici. V případě, že dítě zapomene láhev s pitím, bez mrknutí oka jede několik kilometrů pro nápoj, většinou typu coca cola.
Můžeme se pak divit, že žák 2. ročníku pokopal a poplival v šatně svoji matku, protože mu odmítla dojet pro oblíbenou čokoládovou svačinu? Můžeme se divit, že tenhle skleník a přehnané opatrování, vypěstuje jen naprosto nesamostatné, nezodpovědné a líné jedince, kteří tvrdě narazí na realitu dnešního světa? Nebylo by pro naše děti do života prospěšnější trochu méně rozmazlování a naopak trochu více otužování? Vždyť z našeho slovníku úplně zmizely věty jako – Musíš si to zasloužit. Musíš počkat. Buď tpělivý. Našetři si na to. Budeš mi pomáhat. Mysli si na své věci sám. Zkus to bez pomáhání. Připrav si sám své věci . To jsou tvoje povinnosti. Nikdo to za tebe neudělá.

Tak teď už asi máte všechny základní otázky kolem českého školství vyřešeny. Zdají se vám některé názory extrémní? Jsou! Celé školství je extrémně důležité a dnes se nachází v extrémní situaci. Pokud by vás ještě něco dalšího o škole zajímalo, nebojte se zeptat. Nejlépe nějakého řadového učitele.

Pokud by vás zajímali další extrémní školní myšlenky, zkuste odkaz na zajímavou stránku Zpráva o stavu školství

Poznámka autora: Každá věta v tomto článku je odrazem skutečné reality a skutečných příběhů škol v ČR. Už i významné osobnosti našeho státu říkají, že české školství je nemocné, ale nikdo neví, jak ho léčit.